František Vláčil: Markéta Lazarová
Český film Markéta Lazarová scenáristy Františka Pavlíčka a režiséra Františka Vláčila je adaptací stejnojmenného románu Vladislava Vančury. Autoři jej nazvali filmovou rapsodií. Je básnickým příběhem z dob dávno minulých ( odehrává se v polovině 13. století ), kdy loupeživí rytíři přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo ještě stále boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl pranepatrnou cenu, kdy však láska byla stejná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Markéta Lazarová, se zřekne pro svou velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k bohu, kterému byla zaslíbena. Film se skládá ze dvou dílů: Straba a Beránek boží. Je divácky velmi náročný a vyžaduje plného soustředění, protože zachycuje spíše nálady než děje, a ty opět vyjadřuje moderní filmovou metodou, pracující s četnými reminiscencemi, retrospektivami – někdy dokonce dvojnásobnými, mžitkovými záběry, složitým kontrapunktem obrazu a zvuku apod. Můžeme-li nazvat literární předlohu básní v próze, pak je Vláčilův film básní v obrazech.