IVAN DIVIŠ (* 18. 9. 1924 Praha, + 7. 4. 1999 Praha)

český básník a esejista

 

 

Ivan Diviš se narodil 18.9. 1924 v Praze do rodiny bankovního úředníka.

V  době 2.světové války absolvoval gymnázium. Byl zadržen a vězněn gestapem.

V letech 1945– 1949 studoval filozofii a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zpočátku byl zaměstnán v knihkupectví. Na začátku 50. let působil jako korektor v redakci Rudého práva. Později v 50. letech pracoval jako soustružník. V 60. letech se stal redaktorem v nakladatelství Mladá fronta.

V roce 1969 emigroval do západního Německa. Stal se spolupracovníkem Rádia Svobodná Evropa se sídlem v Mnichově. Po sametové revoluci se vrátil do vlasti, kde strávil celý zbytek života. Zemřel 7.dubna 1999 v Praze na následky pádu ze schodů ve vlastním domě.

převzato: https://cs.wikipedia.org - Ivan Diviš - Wikipedie,otevřená encyklopedie

 

 

TEORIE SPOLEHLIVOSTI (texty z let 1960 - 1994; nakladatelství TORST)

 

 

Básníkovi rádi a rychle odpouštíme neblahý život pro dobré dílo,nikdy však mizerné dílo,byť by býval světcem.

 

V nadmuté rozdulosti vesmíru nemá cenu prostor, ale čas, v němž se narodil Mozart. Někde se roztrhne supernova, ale toto omračující dějství nemá naprosto žádný smysl. Existují tam slova? Hudba? Ne.Rytmus a zákonitost však ano.

 

 

Slávu - to může chtít jen úplný blbec,mrdkyně,nebo filmovej herec,byl jsem taky pokoušen pýchou a taky byl i zpupnej,jenže to všechmo se srovnalo napříč vším tím co následovalo - ale co jsem toužit a chtít nepřestal,bylo a jest,aby lidi,když mne budou číst,se zamysleli a zauvažovali o povaze člověka a života v nepředstavitelné strašnosti vesmíru.Horror vacui? dobře,ale Pascal byl pořád ještě ušlechtilý mluvka,jenže já?já si to doslova představuju, vzdálenost Země od Slunce?ale vzdálenost Spici od Vegy a jejich vzdálenost od kulové hvězdokupy XY,a my v tom, se svými tužbičkami,tragédiemi,zločiny,a především se svou nepoučitelností a odvislostí ode všeho - kdo je Bůh? zešílíš! a pak pojdeš.

 

 

Dětinná užvatlaná imbecilita Ameriky je hnusná,odporná na pohled i poslech.Svět hoří, Béjrút smrdí,Íránci jsou v pernamentním orgasmu nenávisti,ale jen tam, na tom kontinentu,který světu nedal nic mimo Kačera Donalda a Mikymauze,je možné,aby se osvětlovala Socha Svobody a dole na podiu,dlouhém třista  metrů,stanul Frank Sinatra,odulý a rakovinově zmafiozovaný,začal křepčit a míhat rukama před koleny: San Francisco/ open your golden gate,atd.Jen tam je možné vedle Kolymy Dyznylend,kde můžeš navštívit model Toledské katedrály a hned vedle si dát syntetického buřta s vajglem na popkornu.

 

V roce 1985 byl znova jednomyslně zvolen prezidentem republiky Gustáv Husák.Národním umělcem byl jmenován Karel Gott.Náš Jenda Bimbo - národní umělec.

Spolu s ním kdovíkolik mediokritů.Je průhledné, co tím chtějí docílit.Chtějí snížit hladinu,stlačit kvalitu,namluvit národu,že právě tito blbci jsou jejich vedoucími duchovními leadry.Chtějí entropizovat ,a taky se jim to daří.Do deseti let bude jmenován národním umělcem Josef Kokeš,domovník z Lublaňské ulice,udavač.Všichni to odmítnou,ale současně to  všichni i přijmou.Jejich mozkovny,budou už komotovány,stlačeny natolik,že tam bude místo pro obojí:i pro jakési odmítnutí,i pro jakýsi souhlas.

 

Dobu charakterizuje rušení vztahů, přeřezávání pupečních šňůr, kleštění nože,jímž kolem sebe mává kolos s mozečkem vlaštovky.

...

Aby se nás definitivně nezmocnil svět, aby nás celé nevtáhl do svých odsávacích zařízení, aby nerozemlel duši ve svých třásnitých požerácích, vláčných a úskočných.

 

Svět je dirigován za prvé mocenskými uskupeními v podstatě metafašistické povahy ať ,,zprava,, ať ,,zleva,, , za druhé živelnou iracionalitou obrů,kteří si nevědí rady sami se  sebou,svou mladou nezralostí,velikostí a silou,za třetí hladem,za čtvrté populační obludou,za páté zuřivostí,která vyplývá z vědomí,že mám sice lidskou podstatu a touhu, v podstatě jsem však zezvířečtěn, a to hladem, odnětím občanských práv, atd. U moci jsou pak osobně lidé zasadně nevyvinutí, baživý, maršálové, policisté, byrokrati, sadisté, megalomani, peněžní žraloci, starci, starci, starci.

 

Za žádný sebepodlejší zločin nelze již nikoho zažalovat, neboť pachatel je pouhý stín struktur, jež se vybudovaly popřením a zapřením svobodné vůle napřed jednotlivců, pak skupin, pak národů, posléze fotbalových davů - a zcela terminálně chámských smeček, z nichž se dnes při bližším nepředsudečném popatření skládá lidstvo.

 

Člověka lze definovat také jako zvíře toužící po moci, jako tvora který nemůže po moci netoužit. Úporně pohrabovačný vepř.

 

Na udusané hlíně podlahy přístřešku stanice v Hlouběríně, mezi psími a lidskými fekály,vajgly a zvratky leží pohozený křížek z celuloidu.Co chceš, pohoršený estéte? Domníváš se, že na Kalvárii to vypadalo jinak? Zvedám ho a uschovávám. Co je však horší, že jsem ho zase ztratil,že ho nemohu najít. 

 

Rozhlas a televize nejsou průvodci tohoto světa, jsou jeho pravým obrazem, zrcadlem.Některé pasáže večerního vysílání jsou rovnou pro psychotiky,chytnu se za hlavu a vypnu to.Ano,to je ta pravá povaha světa,ne jeho karikatura,ale podobizna.

 

Každý člověk má všechno. I svého génia, i kolosální tupost, i schopnost rozhořčení,  shovívavost i rouhačství a třeba v skrytu nošené ponětí o svatosti, svůj um a zkum a svoje nadání, i lásku k hudbě, i naprostou amúzičnost, i svou radost i své tajné hoře, domnívám se, že co do vloh a výbavy není lidí privilegovaných.

 

Po staletí vládli v Čechách králové, vláda jejich a jejich družiny byla svévolná, tělesná, očitá, někdy se zaleskla, dnes vládnou v Čechách domovnice, a byť byla jejich vláda svévolná, je zcela přízračná, netělesná, jak dusný film, po kterém následuje bezesná noc bez brobuzení. Tím se ovšem nic nevystihuje.

 

Mám sen o přírodě, sen o panoramatu Edenu. Samozřejmě, že mohu vyhledat přírodu i tady, ale jen miniaturní a vyplácanou člověkem. Ne, já stojím na mírné hoře v hustém trávníku, povívaném větrem, a pode mnou se rozkládá nekonečná příroda, svět, pravý svět, jak byl před člověkem. Jak bych rozpřáhl ruce! Jak bych padl na kolena! Jak by se mi z očí vyřinuly slzy! 

 

 

 

 

 

 

Diskusní téma: Ivan Diviš - Teorie spolehlivosti

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek