Pink Floyd:
- David Gilmour – kytary, vokály
- Roger Waters – baskytara, gong, vokály, zpěv
- Rick Wright – klávesy, vokály
- Nick Mason – bicí
Comfortably Numb
Ahoj
Je tady někdo?
Jen přikývněte, jestli mě slyšíte
Je někdo doma?
Dáme se do toho hned, dokud něco cítíte
Slyšel jsem, že vám je čím dál hůř
Já vás mohu zbavit vaší bolesti
Postavit vás opět na nohy
Odpočívejte!
Nejdřív budu potřebovat vědět jednu věc
Jen takovou maličkost:
Můžete mi ukázat, kde to bolí?
Nic vás nebolí a přesto se ztrácíte
Jako vzdalující se loď nebo kouř na obzoru
Jenom vlnami brázdíte
Vaše rty se hýbou, ale já neslyším, co říkáte
Když jsem byl malý a měl jsem horečku
Mé ruce byly jako dva veliké balóny
A nyní mám ten pocit znovu
Nemůžu vám to vysvětlit, stejně byste to nechápal
Tohle prostě nejsem já
Stal jsem se pohodlně otupělým
O.K.
Bude to jen malé píchnutí
Nic víc
Jen ti může být mdlo trochu
Můžeš vstát?
Věřím, že jsem to udělal dobře
To tě udrží na nohou po celou tu show
No tak, je čas jít
Nic tě nebolí a přesto se ztrácíš
Jako vzdalující se loď nebo kouř na obzoru
Jenom vlnami brázdíš
Tvé rty se hýbou, ale já neslyším, co říkáš
Když jsem byl dítě
Zachytil jsem koutkem oka prchavý záblesk
A když jsem se otočil, vše bylo pryč
Už si na to nemohu sáhnout
Dítě vyrostlo
Sen se rozplynul
A já jsem se stal
Pohodlně otupělým
High Hopes
Velké naděje
Za obzor na místa, kde jsme žili jako chlapci
Ve světě plném lákadel a zázraků,
Tím směrem bloudily naše myšlenky stále a bez hranic
Ale zvon, co nutil nás se rozhodnout, začal znít
Po dlouhé cestě, dolů k silnici jsme se hnali
A doufám, že sejít bychom se mohli zase u té samé skály
Byla tu další otrhaná kapela, co kráčela v našich stopách
Utíkali před časem, aby nám mohli vzít naše sny
Nechávali za sebou spousty malých tvorů, co připoutat nás chtěli
K životu, který všechny možné zhouby pomalu rozkládaly
Tráva byla zelenější
Světlo jasnější
S přáteli na dosah
Noci plné divů
Hledíme přes odlesky plamenů, jak mosty za námi hoří
K záblesku toho, jaká krása nás čeká na druhé straně
Kráčeli jsme dopředu, ale náměsíčně jsme se vraceli zpět
Poháněni vlnou jakýchsi vnitřních sil
V zářivých výšinách s rozvinutou zástavou
Dosáhli jsme závratných vrcholů snu o tomhle světě
Navždy pohlceni ambicemi a chtíčem
S touhou, která nikdy nebyla ukojena
Naše unavené oči stále bloudí k horizontu
A k cestě, po které jsme kráčeli již tolikrát
Tráva byla zelenější
Světlo jasnější
Chuť byla sladší
Noci plné zázraků
Přáteli obklopeni
Na obzoru pomalu svítá
Voda plyne
Do nekonečné řeky
Zabriskie Point
Heart Beat, Pig Meat
Bušení srdce, vepřové maso(Instrumental)
Crumbling Land
Drolící se země
Za chvilku si najdu čas a podrobím si slunce
V tom úsměvu jsem zahlédl na obloze jehlu
Otáčela se, vznášela se, plachtila
Na kopci stál muž s mnoha zářivými věcmi
Zářivý bazén, zářivé auto a zářivé diamantové prsteny
Popíjející, cpoucí se zářivý král
A orel krouží na blankytně modré obloze
Dýchá čistý modravý vzduch
A tady dole na zemi další dealer zemřel v záchvatu kašle
A padesát dalších se jich nahrnulo místo něj
Je to jako Fordova výrobní linka
A pak se muž objevil najednou před námi v tom písku
A v ruce držel pohyblivé obrázky o drolící se zemi
Vřískající, podvádějící chlápek od filmu
Tak tady jsme, držíme se za tvůj nos a díváme se, jestli něco vzplane
Zavři oči, počítej do deseti a podívej se, jak slunce vychází
Stoupá, stále výš, k obloze
Stoupá nad všechny ptáky a jezera a holubice a lži
Na prstě krále
Tak vysoko, kde jen orel zkoumá záblesky z děla
A otáčí se a ve spirálách stoupá přímo do slunečního kotouče...
Country Song
Píseň krajiny
Probojoval se až k hranici
Ve stínu pod stromy
Dolů po řece v rokli
Otoč svou tvář a nastav ji vánku
A rudá Královna dychtivá zpráv
Aby bílý Král mohl odejít
A vše leželo na bedrech toho, kdo se snažil
Zůstat ve stínech neviděn
A držel své tajemství pečlivě skryté
Nechali ho vklouznout zadním vchodem
Do sálu rezervovaného pro královnu
A ona převzala nótu, kterou jí přinesl
Pomalu ji otevřela a začala číst
Běž do pokladnice a přines mi nějaké zlato
A dej ho tomu sluhovi, který s tímhle přišel, křičela
Řekl, že bílý Král si myslí, že hra v šachy není dobrá
A všichni poddaní se na ni sesypali
A přesně to řekla všem okolo
Jdi do toho skladu ve sklepeních
Vezmi všechnu červenou barvu a všechno víno, co mají
A udělej z ní úplně novou barvu
Schovej svého souseda a vše bude v pořádku
Dnes tedy nebude žádná hra, křičela napříč šachovnicí
Každý den budou prázdniny
A všechny figurky jásaly jak se ta zvěst šířila dál
A Růžová Královna se posadila
A smála se na kočku, která se zase smála na ni
Zabriskie Point
 |
|
Toto své americké road movie natočil Antonioni v době, kdy v USA vrcholily univerzitní nepokoje a kdy se pod jejich vlivem radikalizoval i revoltérský vztah italského filmaře ke konzumentsky a obchodnicky orientovanému americkému establishmentu. Americká filmová kritika byla proto snímkem Zabriskie Point většinou pobouřena, jeden recenzent píše např. o „infantilní oslavě radikalismu“, která je „komickým výčtem amerických nectností“. Snímek Zabriskie Point zaujímá ovšem v Antonioniho tvorbě dost zvláštní místo, neboť je netypicky neobyčejně lyricky laděný. Je zřejmé, že Antonionimu rozhodně nešlo o nějaký ideologický odsudek USA - spíše se pokusil na plátně zhmotnit pocity, jaké mu životní styl ve Spojených státech na konci šedesátých let vnukal. Podobně jako později Wenders, také Antonioni je v tomto filmu oslněn fotogeničností americké krajiny, a na vizuálním půvabu filmu Zabriskie Point, který ovšem vynikne právě jen při jeho sledování na plátně, je to též úchvatně znát. V jádru prostý příběh snímku sleduje rebelského studenta Marka, který unese letadlo a přistane s ním v pouštní krajině Death Valley. V této krajině se také odehrává jeho love story s Darií, která je sekretářkou losangeleského byznysmana. - Připomeňme, že sedmiminutová sekvence hromadného milování ve vyprahlé pouštní krajině Death Valley bývala po uvedení filmu v mnoha zemích často cenzurována. - Přestože Fred Roos, který v roce 1968 spolupracoval na castingu Zabriskie Point, doporučoval Antonionimu do hlavní role tehdy začínajícího Harrisona Forda (který se ve filmu nakonec pouze mihne v jedné scéně na letišti), Antonioni si vybral neherce – Marka ztělesnil bostonský truhlář Mark Frechette a Darii ztvárnila dcera avantgardní tanečnice ze San Francisca Daria Halprinová. Významný je ve filmu také podíl hudební složky (zejména The Pink Floyd).
Money
Prachy
Prachy, koukej zmizet
Sežeň si práci s dobrým platem a jsi v pohodě
Prachy, to je síla
Sbal ty prachy začni si užívat
Nový fáro, kaviár, čtyřhvězdičkovej sen
Asi si koupím fotbalovej tým
Prachy, drž se zpátky
Nejsem zlej, Jacku, ale ruce pryč od mý hromádky
Prachy, to je hit
Necpi mi ty sračky o tom, jak bejt hodnej
Mám perfektní prvotřídní cestovní set
Ale asi budu ještě potřebovat soukromej tryskáč
Prachy, to je zločin
Klidně si užívej se mnou, ale ruce pryč od mýho koláče
Prachy, všichni o nich tvrdí
Že jsou dnes kořenem všeho zla
Takže když požádáš, aby ti jich dali víc, není žádné překvapení
Že nedají ti vůbec nic.
"HuHuh, měl jsem pravdu!"
"Ano, určitě jste měl pravdu!"
"Jistě jsem musel mít pravdu!"
"Měl jste bezpochyby pravdu. Ten hlupák si o ten výprask koledoval."
"Jo!"
"Proč někdo něco nedělá?"
"Nevím, byl jsem v tý době fakticky namol."
"Říkal jsem mu, že se nemůže dostat do čísla dvě. Ptal se mě, proč nemohl přijít zadarmo, tak jsem na něj řval a ječel a vysvětlil mu, proč nemohl přijít zadarmo. Sice to bylo trochu hlučné, ale zase jsme si to jasně vyříkali."
Hey You
Hej, ty
Hej, ty, tam venku v té zimě
Čím dál osamělejší, čím dál starší
Cítíš mě?
Hej, ty, stojící uprostřed katedrál
Se studenýma nohama a vadnoucím úsměvem
Cítíš mě?
Hej, ty, nepomáhej jim pohřbívat světlo!
Nevzdávej se bez boje
Hej ty, co musíš se starat sám o sebe
Co sedíš nahý u telefonu
Můžeš se mě dotknout?
Hej, ty, s uchem přimáčknutým na zeď
Co čekáš, až někdo zavolá
Můžeš se mě dotknout?
Hej, ty, pomůžeš mi s tím kamenem?
Otevři své srdce, vracím se domů
Ale to byl vše jen sen
Zeď byla příliš vysoká
Vidíš sám
Lhostejno jak se snažil
Nemohl se dostat ven
A červi se prožrali do jeho mozku
Hej, ty, tam venku na silnici
Co vždycky děláš jen to, co rozkážou ti
Pomůžeš mi?
Hej, ty, tam za tou zdí
Co prázdné lahve s halách rozbíjíš
Pomůžeš mi?
Hej, ty, neříkej, že už není žádná naděje
Společně vytrváme, rozděleni padneme
